Inšpirácia za plotom – Kytky od potoka

Určite ste niekedy ochutnali domácu zeleninu alebo ovocie a rozdiel oproti tomu, čo môžete kúpiť v supermarkete, bol skutočne veľký. A rovnako tak spoznáte aj kvetiny vypestované v súlade s prírodou. Kytky od potoka dokazujú, že kvety nemusia cestovať cez pol Zeme, ale nádherné kvetiny možno dopestovať nielen lokálne, ale aj bez použitia chémie.

Tak ako nás zdobia šperky, naše domácnosti alebo dôležité udalosti, ako sú trebárs svadby alebo narodeninové oslavy, často zdobia kvety. To samozrejme nie je jediným spojivkom kvetín a korálikov. V neposlednom rade aj z kvetín možno vytvoriť mnoho originálnych šperkov či dekorácií, inšpiráciu môžete nájsť trebárs tu v našej Inšpiračnej galérii. Prečítajte si odpovede Míly Hilgertovej zo spoločnosti Kytky od potoka a nahliadnite do rozkvitnutého hospodárstva neďaleko Veľkých Přílepov.

Ako by si opísala a viac priblížila Kytky od potoka?

Pěstujeme a prodáváme květiny, které otevírají srdce. Zní to jako příšerné klišé, abyste to pochopili, je potřeba to zažít. Na malé statku u Velkých Přílep obnovujeme hospodářství a zároveň přinášíme lidem zpátky lokální květiny. Vědomí, že krásná kytice nemusí cestovat přes půl světa a zanechat za sebou spoušť. Naše kytice mají i svůj osobitý a specifický design a každá kytice překvapí. Nikdy totiž nevíte, co zrovna kvete. Prostě jiné květiny.  

Nejkrásnější na celém procesu je to, že každou květinu známe od semínka. Naklíčíme, vypipláme, na poli se staráme o to, aby měla dostatek vody, světla. Květiny je také potřeba sklízet ve správnou chvíli, kombinovat se správnými druhy tak, aby vznikla dokonalá kytice.  

Čo bolo na začiatku vzniku značky?

Můj praděda Tomek. Sedlák z Velkých Přílep. Měl krávy, koně, polnosti. V 50. letech Tomkovi dopadli stejně jako tisíce jiných rodin. Znárodnili téměř celý jeho majetek. Rodinu vystěhovali do sousedního domečku o dvou místnostech. Nechali jim okolní pozemek, takovou džungli křoví.  

V 90. letech dědovi v restitucích vrátili pole i statek. Pole se ocitla uprostřed velkých lánů. Statek byl v podstatě vybydlený, holé zdi. Nikdo nám nevrátil to nejdůležitější – rodinnou tradici a znalosti. Dědeček byl už v důchodu a vyřešil situaci stejně jako většina restituentů – něco prodal, pole pronajal místnímu zemědělskému družstvu a statek jako sklad stavebnin. 

Vystudovala jsem agroekologii a začala pracovat na Ministerstvu životního prostředí. Snažila jsem se změnit svět shora. Chyběla mi vůně hlíny, rozkvetlé zahrady a radost. Odešla jsem do nevládního sektoru, kde mi práce dávala větší smysl. S PRO-BIO ligou jsme založili KomPot. Zelinářství založené na principu komunitou podporovaného zemědělství. To mi změnilo život. Ucítila jsem, jakou sílu má to, že pracuji na poli, kde pracoval praděda. A taky jsem pochopila, že to, co jsem se naučila v zahradě od svých prarodičů a rodičů, je jedinečné. 

Uvědomila jsem si, že pěstování je moje životní vášeň. A jednou kamarádka Iveta řekla: “Když nám jde tak dobře zelenina, proč by nešly ekologické květiny?” Dlouho jsem neváhala. Za pár měsíců jsme vykácely křoví, zoraly a začaly sázet první květiny… První Kytky od potoka.  

Prezradíš niečo zo svojho "know-how"? Ako vyzerá výroba?

Pěstujeme bez chemie a “nasloucháme” přírodě. Mnoho zemědělců tvrdí, že pěstovat dnes něco bez chemie je téměř nemožné. Nám to však funguje. Pěstování bez chemie není utopie. Stačí se podívat z okna. Příroda funguje dokonale sama o sobě. Naše společnost je nastavena na svádění neustálé války s tím, co nás v našich očích takzvaně ohrožuje. Tyto boje vedeme často nevědomě, na velmi hlubokých úrovních, jsme v tom vychovaní. Přitom je to zbytečný výdej energie a dlouhodobě to nefunguje. Typickým příkladem je nekonečná válka proti plevelu, slimákům, sedmikráskám nebo pampeliškám v trávníku... Podle mě naše cesta nespočívá v tom, abychom se těmto věcem a jevům vzpírali a snažili se je za každou cenu vymýtit. Pokud do zahrady vstupuji s myšlenkou na to, koho tam zlikviduji, vnáším do pěstování zbytečně negativní energii. Já se místo boje snažím soustředit spíše na to, že i ten nejmenší článek v řetězci tu má nějakou důležitou úlohu. Všechno má svůj smysl. Například v případě slimáků lze krásně vysledovat, že se primárně živí „slabými“ kusy rostlin – jejich přirozenou rolí je totiž uklízení. Automaticky jdou po všem, co je nemocné, hnijící nebo umírající. Plevele jsou svým způsobem také léčitelé. Typicky se vyskytují v půdě, která potřebuje nějakým způsobem pomoci – například pcháč roste ve ztvrdlé zemi, kterou svým tlustým silným kořenem pomáhá kypřit. Jakmile je půda kyprá a zúrodněná, pcháč přirozeně vymizí. 

O své know-how se pravidelně dělíme na worskhopech. Učíme lidi, jak pěstovat bez chemie, jak správně uvázat dokonalou kytici, vytvořit věnec z čistě přírodních materiálů. Děláme i individuální komentované sběry. Projdeme se po poli, nasbíráme květiny a povídáme si o nich.  

Odkiaľ sa berie inšpirácia na tvoju tvorbu?

Třeba v přírodě. Zrovna v našem oboru se stačí podívat kolem a inspirace přijde sama. Samozřejmě sledujeme i současné floristické a svatební trendy. Největší inspirací je pro nás měnící se roční období. Naši zákazníci, nevěsty, pro které tvoříme vazby. Každá je totiž jedinečná a květinová výzdoba to umí dokonale vystihnout. Sledujeme i zahraniční sociální sítě. Učíme se nové vazby, nové postupy. Inspirujeme se i navzájem v týmu.